Prvním krokem je výběr typu televizoru, při kterém je třeba zvážit všechna pro i proti. Klasický televizor (označovaný jako CRT) potřebuje prostor nejen do šířky, ale co je horší, i do hloubky.
Běžnou snahou je jeho zapuštění do nábytku, tak aby obrazovka byla v rovině jeho čelní stěnou. Díky zapuštění sice zmizí neestetický bakelitový obal televizoru, toto řešení je však jako časovaná bomba – televizor se v uzavřeném prostoru skříňky prohřívá, protože teplo, které produkuje, nemá kam unikat. Výsledkem je zkrácení životnosti televizoru možná i poškozený nábytek. Nutnou podmínkou pro umístění televizoru do nábytku jsou tedy větrací otvory navrchu skříňky.
Skutečnou volnost při zařizování prostoru umožňují plazmové LCD televizory. Jsou mimořádně tenké (jen několik centimetrů), designově velmi přátelské interiéru a nabízejí velké úhlopříčky. Zajímavým tipem je i tzv. floating panel, který mají plazmové a LCD televizory Sony. Obrazovka je zde celá zalita skle působí jako moderní umělecké dílo. Plazmové LCD televizory lze uložit na podstavec na míru, na stojan se složkami na uložení komponentů domácího kina či zavěsit na stěnu. Jelikož tyto televizory mají oddělenou řídící jednotku se všemi konektory, můžete je v prostoru umístit téměř kamkoliv. Výjimkou je snad jen zavěšení plazmové obrazovky na stropě (například nad lůžkem), ke kterému by vás mohla inspirovat reklama. To má totiž jednu zásadní chybu – plazmový televizor nemůže být ve vodorovné poloze, protože se za krátký čas zničí. I jeho přeprava probíhá ve speciálním kontejneru, který musí být vždy ve svislé poloze. Podobně je to i při LCD, kde navíc zatím nejsou v nabídce tak velké úhlopříčky jako u plazmy, takže efekt by nebyl tak velkolepý. I plazmový či LCD televizor lze zabudovat, není to však šťastné řešení. Rozhodně se dříve poraďte s architektem, který navrhne způsob jeho větrání.
Pokud trváte na zabudování obrazovky, třeba za ni nainstalovat soustavu ventilátorů, tak aby proudící vzduch pomohl jí ochlazování. Ani mřížka navrchu celého 15 cm hlubokého prostoru totiž na přirozené odvětrání nestačí. Velmi důležitá a často podceňována je výška umístění plazmy nebo LCD televizoru. Závisí od výšky sedačky, přičemž jeho spodní hrana zpravidla nemá být vyšší než 80 – 90 cm. V opačném případě by vás při sledování filmů bolel krk. Důležité je i umístění komponent domácího kina, které umožní jejich pohodlnou obsluhu. Praxe například ukázala, že klasické řešení pod televizorem je nešikovné, protože se k nim třeba nepohodlně shýbat. Lepší je umístit DVD-přehrávač, věž a případně i video do vyšších skříněk po bocích obrazovky.
Tip redakce: Vylaďte interiér svého domu k dokonalosti.
