V současnosti se o domovních čistírnách odpadních vod nedá hovořit jako o novince nebo o neznámém zařízení. Přesto budoucím uživatelům často chybí pravdivé informace o výhodách i nevýhodách domovních čistíren odpadních vod (ČOV). V následujícím textu se pokusíme shrnout všechny důležité fakta o domovních ČOV potřebné pro budoucího uživatele, které by měly vytvořit dostatečný základ při jeho rozhodování a pomoci k tomu, aby výsledek splnil jeho očekávání a neznamenal zklamání.
Proč čistírna odpadních vod?
V rodinném domě se kromě tuhého komunálního odpadu produkuje i odpadní voda. O povinnosti nakládat s odpadními vodami říká zákon č. 184/2002 (zákon o vodách). Ve smyslu tohoto zákona lze odpadní vody z rodinného domu vypouštět do veřejné kanalizace, akumulovat v žumpě (do vyvezení na centrální ČOV) nebo čistit v domovní čistírně. Tento zákon jednoznačně zakazuje vypouštět obsah žump do povrchových nebo podzemních vod. Pokud je rodinný dům připojený na stokovou síť, nemá smysl uvažovat o zřízení domovní čistírny. Pokud připojen není, existují dvě řešení: žumpa a s ní související pravidelný vývoz nebo vlastní zařízení na čištění odpadních vod. V případě vlastní ČOV se pročištěna voda vypouští do recipientu (řeka, potok) nebo se nechá vsakovat do podzemních vod, kde probíhá tzv. dočišťovací proces.
Ekonomické hodnocení těchto dvou variant je na straně domovní čistírny. Téměř pro všechny technologie a výrobky platí jednoduché porovnání. Mírně vyšší počáteční investice (přibližně o 25 tisíc Kč) do ČOV se vyrovná investicím na vybudování žumpy po dvou letech vývozu a dále je provoz ČOV v porovnání se žumpou jen „šetřením“.
Pokud průměrná rodina (4 osoby) při jednotkové spotřebě 80 l / os / den vyprodukuje za měsíc téměř 10 m3 tekutého odpadu, znamená to vývoz jednou za měsíc (uvedená jednotková spotřeba je na hranici hygienického minima). Současná průměrná spotřeba vody na obyvatele má klesající tendenci a hlavně v obcích se dlouhodobé průměry pohybují na této úrovni. Jednoduchý přepočet říká jasně, že průměrný rodinný dům musí mít ročně minimálně 12 vývozu fekálním vozem. Tvrzení, že žumpu stačí vyčistit jednou za rok (hlavně to „husté“), se nezakládají na pravdě a všem je zřejmě jasné, co se děje s tím „řídkým“.
Jakou technologii si vybrat
Výběr technologie je úkolem projektanta, který je na tuto činnost odborně způsobilý. V současnosti jsou na použití vhodné pouze mechanicko-biologické ČOV, neověřeným produktům je třeba raději vyhýbat.
Orientačním parametrem při výběru velikosti a kapacity zařízení je počet obyvatel rodinného domu, rozhodujícím údajem je množství a kvalita (znečištění) vyprodukovaných odpadních vod. Už na začátku je třeba udělat sumář, který hovoří o počtu zařízení jako jsou: umyvadla, vany, sprchy, WC, pračka, myčka nádobí, drtič odpadu, kondenzační kotel, interiérový bazén, čerpací stanice v suterénu apod. Je důležité vědět, zda jde o dvougenerační dům s kompletním vybavením v obou částech domu. Ke každému prvku se přiřadí množství a stupeň znečištění vypouštěné vody.
Další důležitý údaj je časový režim rodinného domu. Nerovnoměrná produkce (ranní odchody celé rodiny a večerní příchod) znamená pro čistírnu asi nejhorší režim. Výběr technologie, případně zabudování akumulační nádrže tento nepříznivý vliv eliminuje. Při nárazové formě provozu by čistírna nikdy nepracovala spolehlivě.
Energetická náročnost je v této velikostní kategorii téměř jednotná a pohybuje se v rozsahu 50 až 70 W. Platí to pro aktivační čistírny s provzdušňováním, které jsou na trhu nejrozšířenější. Biodiskové čistírny vyžadují vyšší instalovaný příkon, a proto jsou na ústupu.
osazení ČOV
Výběr místa osazení v rámci dispozice by měl respektovat místní podmínky – velikost pozemku, sklon terénu, kvalitu podloží, hladinu podzemní vody. K určení polohy na osazení domovní čistírny neexistuje norma, která by přímo určovala vzdálenosti. Z obecných požadavků norem a předpisů však lze sestavit určitá doporučení. Čistírna se nedoporučuje instalovat v bezprostřední blízkosti rodinného domu. Důvodem není zápach ale fakt, že při biologickém čištění vznikají aerosoly a že při čištění splaškových vod existuje možnost infekce. Pokud to místní podmínky umožňují, je třeba zvolit vzdálenost asi 10 m od rodinného domu. Zdroj vody, např. studna, by měl být od čistírny vzdálen alespoň 5 m, optimálně 10 m. I v případě, kdy se čistírna instaluje pod úrovní terénu, musí mít spolehlivé větrání. Řešením může být odvětrání kanalizace v rámci rodinného domu s vývodem nad střechou a současně montáž krytu s větrací částí. Třeba dbát i na bezpečné uzavření krytů a všech odnímatelných částí, vhodný je i zámek.
Výběr zařízení přímo souvisí s výběrem dodavatele. Před výběrem se vyplatí věnovat určitý čas studiu prospektů.
