V zásadě máme dvě možnosti: buď si obstaráme saunu s dodávkou na klíč včetně montáže, nebo se pustíme do stavby sauny sami a koupíme si jen saunová kamna, případně některé stavební prvky.
Pod saunové „stavebnice“ se doporučuje použít běžnou podlahu s dlažbou; v místě půdorysu sauny je sokl vysoký asi 5 až 10 cm. Sklon jeho horní hrany by měl směřovat do měkkého prostoru, což je nejdůležitější část sauny, kde se organismus přehřívá a nastává pocení. Tento sklon zajišťuje, aby voda při mytí měkkého prostoru nezatékala do dřevěné konstrukce stěn. Zabrání se tak prehnívaniu spodní části sauny. Sklon hrany však není nevyhnutný.Izolácia stěn bývá různá. Pokud stěny sauny tvoří panely, mezi vnitřní a vnější část izolace se vkládá minerální vlna a hliníková fólie nebo minerální plsť. Fólie se musí na sloupcích překrývat asi o 5 cm. Nejdůležitější je izolace stropu, která musí mít dvojnásobnou tloušťku, přibližně 14 až 16 cm. Nevhodnou izolací jsou pěnový polystyren, molitan, polyuretan nebo izolační pěny a izolace obsahující asfalt. Při vyšších teplotách by se totiž mohly uvolňovat škodlivé látky.
vhodné dřevo
Při výběru dřeva na sauny a na jejich vnitřní vybavení třeba zvolit takové druhy, které nevysychají ani nebobtná. Proto nejsou vhodné borovice a ostatní dřeviny obsahující pryskyřici. Při vysokých teplotách, které bývají hlavně u stropu sauny, hrozí, že ze stropu začne kapat smůla. Výsledkem by mohly být popáleniny až třetího stupně. Rovněž je nevhodné dřevo upravené impregnací nebo nátěrem. V teple se chemické látky uvolňují a mohly by podráždit pokožku nebo dokonce poleptat dýchací cesty či kůži.
Naopak skandinávská borovice nebo smrk, které rostou pomalu v tvrdých podmínkách, jsou ideální. Navíc krásně voní. Někteří naši výrobci používají na obklad a stropy topolové dřevo, které neobsahuje pryskyřici a dobře přijímá vodu. Stejné dřevo lze použít i na výrobu lavic a roštů. Finští výrobci jej však nemají rádi, tvrdí, že v teple nevoní.
Důležitá je i pevnost dřeva. Proto je v oblibě právě dřevo ze skandinávského smrku, a to ze stromů starých i 120 až 150 let, které má dostatečnou pevnost. Pevné dřevo brání tzv. promáčknutí materiálu. Na vnitřní zařízení – lavice a rošty – lze použít abachové dřevo, pocházející z tropické Afriky. Tento materiál nevede ani neabsorbuje teplo.
Pohodlí v sauně
Odborníci doporučují pro jednu osobu v sauně minimálně 1,4 krychlového metru, přičemž alespoň jeden „vodorovný“ rozměr by měl mít přibližně dva metry. Člověk si tak může v sauně dopřát odpočinek vleže na pryčně. V sauně není všude stejně teplo – u nohou bývá teplota asi 47 ° C, kolem boků a pasu asi 65 ° C, ale hlava bývá v místech, kde teplota dosahuje až okolo 100 ° C. (Záleží samozřejmě na tom, na jakou teplotu chceme saunu vytápět. Ve Finsku dosahuje teplota v sauně maximálně 85 ° C, proto v ní lidé zásadně sedí.) Protože naše termoregulační centrum je v zátylku, můžeme mít pocit dostatečného přehřátí – a odejít se ochladit . Jenže přehřátí se v takovém případě týká pouze hlavy. Proto možnost lehnout si v sauně je velmi důležitá, neboť vleže je rozdíl v přehřátí hlavy a nohou maximálně 3 ° C.
Sauna může mít i tvar trojúhelníku, jen musíme dbát na to, aby v koutě naproti kamnům fungoval přirozený odvod vzduchu.
Mnoho lidí si dnes pořizuje sauny do bytu či do zahradního domu. Je to levná záležitost a základní saunu lze koupit do 23 000 Kč.
Dnes si můžete do svého bytu i na zahradu koupit saunu, kterou si sami složíte jak skřín z IKEA.
